Sámegielat bálvaleami ja dulkoma bálvalanbálggis Anára gielddas

20.05.2021

Go fitnan eaktuda áiggi várrema, dutnje fállojuvvo sámegielat bálvaleapmi juogo njuolgga dahje dulkoma bokte, dainna eavttuin, ahte dieđuide lea lasihuvvon merken das, ahte don sávat sámegielat bálvaleami. Dárbbašettiin muital áiggi várrema oktavuođas, ahte háliidat sámegielat bálvaleami ja dárkkálmahte, mainna sámegielain bálvalusa dárbbašat. Juos ovttadagas, gosa leat áiggi várremin, bargá sámegielat bargi, figgojuvvo, ahte dutnje várrejuvvo áigi justa dán bargái. Juos dát sámegiella lea eará, go maid ieš hálat dahje sámegielat bargi ii gávdno, dus lea vuoigatvuohta juos háliidat dulkomii. Dulkomis galgá soahpat juo áiggi várrema oktavuođas. Gávnnat iešge háliidettiinat listtá gieldda sámegielat bargiin doaibmasurggiid mielde gieldda neahttasiidduin: https://www.inari.fi/se_no/oktavuohtadiedut-2/samigielat-bargit.html

Sáhtát leat oktavuođas maiddái njuolgga sámegielat bargiide áššiin, mat eai eaktut áiggi várrema.

Juos olmmoš, geasa áiggi várret, ii ieš hála seammá sámegiela go don, báikki ala diŋgojuvvo dulka. Dulkkat barget freelancer - prinsihpain, nu ahte dulkka báikki ala oažžumii manná áigi. Áigi, mii sohppo vuostáiváldima várás, galgá dalle heivet golmma sierra oassebeallái - vuostáiváldái, áššehassii ja dulkii. Evttohit dutnje dulkka, gohan mii leat vuos gávdnan doibmii heivvolaš dulkka. Dus lea vuoigatvuohta dohkkehit dahje leat dohkketkeahttá evttohuvvon dulkka. Juos it dohkket evttohuvvon dulkka, vuođustussan sáhttá leat ovdamearkan dat, ahte dovddat ahte dutnje evttohuvvon dulka lea menddo oahpis dutnje (Hálddahusláhka, 65 §).

Dulkan dahje jorgaleaddjin ii oaččo geavahit olbmo, guhte lea dakkár gaskavuođas áššeosolažžii dahje áššái, ahte su luohtehahttivuohta sáhttá dán sivas šaddat eahpesihkkarin.

Dulkkas lea jávohisvuođageatnegasvuohta, dan láhkai nugo gieldda earáge bargiin.

Go dárbbašat hohpolaš bálvaleami, ovdamearkan dearvvasvuođaguovddáža gohcimis, iige du leat vejolaš lágidit njuolgga sámegielat bargái, geahččalit ovdasajis geavahit dulkan dálu iežas, sámegielat bargoveaga. Juos sii eai  leat geavahan láhkai, sáhttit riŋget čađa freelancer-dulkalistámet dulkkaid ja jearrat, sáhtášiigo soames dalánaga dulkot telefovnna dahje eará gáiddusoktavuođa bokte. Dákkár dáhpáhusain sámegielat bálvalusa ollašuvvan lea gitta das, geargágo oktage dulkkain oanehis váruhanáiggiin álgit dulkot. Bargat álot goittotge buoremusa, ahte sámegielat bálvaleapmi boađášii ollašuvvat. Hohpolaš bálvalusa diliin almmuhathan bargovehkii dakkaviđe sámegielat bálvalusa dárbbus. Juos riŋget ovttadahkii (ovdamearkan dearvvasvuođaguovddáš) ovddalgihtii, amma máinnašat sámegielat bálvalusa dárbbus juo dán riŋgenmuttus.

Sáhtát váldit vuostáiváldimii fárrui oapmahačča dahje eará lagašolbmo giellaveahkkin, muhto gielda ii mávsse dás sutnje bálkká. Dát boahtá das, ahte gielda háliida leat sihkkar sin geavahan dulkkaid luohtehahttivuođas ja ámmátdáiddus. Fuopmášathan, ahte juos oapmahaš dulko dahje ádde boastut, vástu boastto áddejumi dagahan čuovvumušain ii leat dikšunbargoveagas.  Oapmahačča dahje doarjjaolbmo ii maiddái sáhte geatnegahttit doaibmat dulkan, iige su mieldeorrun váikkut gieldda geatnegasvuhtii lágidit dulkoma.

Juos vuostáiváldimii dahje eará áššehasbálvalandillái bálkáhuvvo dulka, manná dulka duinna čađa ovddalgihtii dan, makkár dulkoma sávat leat – sávatgo ahte dulka dulko juohke sáni, vai dahkágo čoahkkáigeasuid vuostáiváldima dahje áššehasbálvalandiliid sisdoalus.

Sáhtát válljet dáhpáhusa mielde, geavahatgo sámegiela vai suomagiela áššiiddikšungiellan. Juos leat geavahan sámegielat bálvalusa dahje dulkoma, dát ii geatnegahte du čuovvovaš háve doaibmat seammá láhkai. Válljen lea álot du. Sáhtát bivdit sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaide laktáseaddji áiggi várrema oktavuođas áššehasregistarii du buohta merkejumi, ahte háliidat ovdasajis sámegielat bálvaleami dahje juo dárkkistit, leago dákkár merkejupmi du buohta juo dahkkon. Juos dákkár merkejupmi du dieđuide dahkko, sámegielat bálvaleapmi dahje dulkon geahččaluvvo lágiduvvot dutnje automáhtalaččat. Merkejumi sáhttá du dieđuin maiddái eret váldit du bivdagis. Juos du dieđuide lea merkejuvvon, ahte dárbbašat ovdasajis sámegielat bálvaleami, muittáthan máinnašit áiggi várrema oktavuođas, juos man nu háve háliidivččetge dikšut áššiidat suomagillii. Vaikke vállješitge gaskkohagaid suomagielat bálvaleami, dát ii automáhtalaččat doalvvo nuppástussii áššehasdieđuidat giela hárrái. Nuppástus bargo dušše du bivdaga vuođul.

Áiggi várren lihkosmuvvá dál dušše suomagillii dahje eaŋgalsgillii. Juos háliidat jearrat juoiddá dahje ságastallat gieldda bálvalusain sámegillii, sáhtát leat oktavuođas davvisámegillii rabasdikšuma hoavda Mirja Laitii (dearvvasvuođabálvalusat) 040-844 5627, anárašgillii dieđihan- ja ovttasdoaibmahovdii Anne-Marie Kallai 040-723 0697 .Sáhtát sáddet dihtoštallama sámegillii maiddái šleađgapoasttain, buot šleađgapoastačujuhusat leat dákkár hámis etunimi.sukunimi@inari.fi.

Juos háliidat čálalaš mearrádusa dahje áššegirjji sámegilli, bivdde dan sierra vástideaddji virgehálddašeaddjis.